Zavraždění dvou policistů zbraněmi ukrytými na Chrámové hoře v Jeruzalémě přimělo Izrael instalovat u vstupu na toto místo bezpečnostní rámy. Proč se toto opatření stalo záminkou pro další vraždy?
Muslimové, pro které je Chrámová hora posvátným místem, se bouří a nechtějí rámy procházet. Proč toto opatření rozpoutalo tolik vášní a vzbudilo takový odpor? Neměl by u muslimů mnohem větší vášně vzbudit fakt, že jejich posvátné místo bylo pravděpodobně zneužito jako skladiště zbraní? Zbraní, které posloužily teroristům ke spáchání vraždy. Neměli by to být sami muslimové, kteří by měli činit opatření, aby se nic takového nemohlo příště stát? Neměli by sami muslimové takové rámy instalovat, provádět prohlídky a učinit všechny myslitelné kroky pro očištění jejich svatých míst od takového zneuctění?
Tyto otázky jsou logické. Ale už tak nějak tušíme, že odpovědí na ně se z muslimského světa nedočkáme. Občas je sice někdo pobouřen, šokován a překvapen. Ale to je tak všechno. Navíc je to šok a překvapení pouze z toho, že „mučedníkem“ se stal právě ten „tichý, pracovitý, neagresivní a slušný chlapec z jejich rodiny“. Žádné pobouření mezi muslimy, žádné demonstrace za důkladnější hlídání posvátných míst, za přísnější kontrolu, aby nikdo takto nemohl pošpinit jejich víru. Místo toho protesty, když takové logické opatření někdo udělá za ně.
Přitom bezpečnostní rám je v tomto případě nejlogičtější, nejjednodušší a nejméně invazivní řešení. Přesto se místo poděkování z nejvyšších muslimských míst (uznávám, že je to hodně naivní předpoklad, ale bylo by to správné) ozývají protesty a výzvy k bojkotu tohoto preventivního opatření. Není pak divu, že nějakého mladíka, dostatečně nasáklého ideologií nenávisti, napadne, že i on si užije pár minut slávy a „vrátí muslimům jejich čest“ (alespoň takto to vyfabuloval jeho otec, že by to mohlo být, příliš lítosti a odsouzení samotného zločinu v tom ale nebylo). A vezme nůž a jde zabít nevinné lidi. A zase se všichni jen diví, jsou šokovaní a překvapeni.
Tento koloběh násilí se bude opakovat stále, jen bude nabírat na obrátkách, bude mít stále větší dosah a bude více smrtelně účinný. Marně se ho budeme snažit zastavit. Stejně jako se ho marně snaží zastavit Izrael, i když tato země má nezpochybnitelné výsledky. Pokud někdo zvládá ochranu svých obyvatel před teroristy, je to právě Izrael. Ale pořád je to málo a vždycky budou v tomto "tahat za kratší konec". Dokud se sám muslimský svět proti tomu nepostaví. Pokud ústy svých čelných představitelů jasně neřekne, že jejich náboženství není postaveno na násilí, že není mučedníkem ten, kdo zabije nevinné lidi. A dokud nezačnou sami terorismus potlačovat.
Pokud to udělat nechtějí, nemohou se divit, že se proti nim, muslimům, ostatní svět bude ohrazovat, instalovat bezpečnostní rámy jako na Chrámové hoře a budovat vysoké dvojité ploty jako v pásmu Gazy. Jedině sami muslimové mohou napravit své náboženství, vnější svět to nikdy nemůže dokázat. Nemá cenu apelovat na nějakou shovívavost a kritizovat jakékoliv drsné obranné opatření, které okolní svět udělá. Pro nás nemá význam se zaobírat příčinami teroristických útoků, spekulovat jestli za to náhodou nemohou nemuslimové, jestli jsme něco (byť neúmyslně) nevyprovokovali a jestli tedy část viny neleží na nás. To by bylo zbytečně sebemrskačství. Na řadě s vysvětlováním, omluvami, nápravou a prevencí je muslimský svět, jeho čelní představitelé. Zatím s tím ani náznakem nezačali. Buďme proto stále ostražití a sledujme jejich svět zpovzdálí, přes detekční rámy, vysoké ploty a další bezpečnostní prvky. Chráníme tím své životy.
