Test kvality potravin prokázal, že dostáváme pod stejnou značkou ve stejném balení podstatně horší produkty než Němci. Bude s tím něco dělat Evropská unie?
Velký spotřebitelský test nechalo provést naše ministerstvo zemědělství v pěti zemích EU: u nás, na Slovensku, v Maďarsku, Německu a Rakousku. Výsledky jsou jasné, stejná značka, stejný obal, ale uvnitř podstatně horší kvalita výrobků dodávaných na trh v ČR, na Slovensko a do Maďarska. Překvapilo vás to? Myslím, že ani ne.
Čtyři státy EU (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) ústy svých premiérů vyzývají Evropskou komisi, aby se této problematice věnovala. Komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová se k tomu vyjádřila (ano, naše paní Jourová, která vyšplhala do pohodlného europarlamentního křesla po hřbetech našich voličů). A to teprve nestačíme zírat. Paní eurokomisařka „si dovoluje odhadnout, že problém snížené kvality není problémem celé Evropy“. Takže Evropská komise tohle nebude řešit. Údajně ani nemůže.
Dovoluji si tvrdit, že pokud by byla nějakým testem zjištěna situace opačná, kdyby tyto klamavé praktiky dopadaly na západní země EU, že by byla sjednána náprava velice rychle. Řešení Komise EU by bylo velice nekompromisní a důrazné. Protože co jiného než právo na spravedlnost je zde porušeno? Paní komisařka to má přímo v názvu své funkce, ale když se někdo domáhá, aby prokázala svoji užitečnost, zmůže se jen na laxní vyhlášení. Pro ni by byl vynikající výsledek, kdyby výrobci a prodejci dvojí kvalitu uznali. A aby uznali. že i naši spotřebitelé si zaslouží mít vysokou kvalitu a začali nám ji dodávat. Vskutku hrdinné prohlášení! A jistě už všechny ty nadnárodní koncerny běží vysypat své ošizené výrobky na smetiště a obratem začínají plnit obaly pro Českou republiky kvalitními produkty. Za to nezbývá, než paní komisařce zatleskat. Jasně nám sdělila, že je to až tak moc nezajímá. Dělat s tím EU nebude vůbec nic.
Tato kauza víc než co jiného dokazuje, jakými jsme druhořadými členy seskupení zvaného Evropská unie. Když se jedná o rovnoměrné rozmístění uprchlíků, tak si zasloužíme "dávku ve stejné kvalitě" jako západní země. A když se proti této „spravedlnosti“ ozveme, neboť jsme si toto obohacení do Evropy nepozvali a máme z něho oprávněné obavy, jsme nemilosrdně pohnáni před evropský soud. Ale když chceme jíst stejně kvalitní potraviny jako ostatní? Nemáme nárok!
Rozdílný přístup k zemím bývalého východního bloku se už vedení EU ani nesnaží zatajovat. Zřejmě už nastala situace, že jsme byli natolik „prokrmeni“ dotacemi a dalšími finančními půjčkami (neb zadarmo to nikdy není a všechno budeme muset do posledního eura vrátit i s tučnými úroky), že naše vycouvání z tohoto spolku už není prakticky proveditelné. A tak je na čase nám přestat tajit, že budeme vždycky druhořadými Evropany, že budeme dělat za zlomek německé mzdy a jíst nekvalitní potraviny, které by byly na západě neprodejné (ovšem v obalu od potravin kvalitních, samozřejmě).
Budeme tomu jen přihlížet nad talířem masa bez masa, zapijeme to europivem a pro zlepšení nálady dáme tabulku čokolády nečokolády? Nebo by to stálo za hlubší zamyšlení?!
