Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dávky, dary, dotace

1. 08. 2017 21:03:57
Rodina paterčat přišla o sociální dávky, protože obdržela dar ve formě sbírky. Rozhodl soud správně? Kotlíkové dotace jsou jen pro ty, co vystojí frontu a nepředběhne je kurýr. Je to spravedlivé rozdělování?

Zdánlivě dva úplně rozdílné případy:

První je o rodině paterčat, která obdržela od dárců ve sbírce více než 600 tisíc korun. A to je stálo sociální dávky.

Druhá kauza se týká takzvané „kotlíkové dotace“. Dotace na výměnu kotlů za nové, ekologické. Někteří žadatelé se cítí podvedeni. Vystáli si frontu a najednou byli odsunuti v pořadníku, takže na dotaci nedosáhli.

Co obě kauzy spojuje? Je to systém dávek, dotací, čili prostředků, které jsou přidělovány, padají jakoby „z nebe“, jsou zdánlivě zadarmo, jen stačí podat žádost, někdy také vystát frontu, doložit nějaké ty údaje a peníze najednou přicházejí. Nebo také ne. A pak je problém.

Případ rodiny Kiňových, kterým se narodily paterčata, je dostatečně mediálně známý. Vytáhli si šťastný los (vyhráli nad pravděpodobností, která je pro narození paterčat 1: 48 milionům) a odměnou jim bylo pět zdravých dětí. Stát ani dárci je nenechali na holičkách. Rodina pobírala sociální dávky a na sbírkách rostla výše darů. Po neshodách však organizace, pořádající tuto sbírku, převedla peníze na kraj a ten je rodině vyplatil. Ovšem tím pádem rodina měla příjem a rázem nedosáhla na sociální dávky. A soud toto rozhodnutí posvětil. Je to správně?

Nepochybně ano. Sociální dávky by měly sloužit těm, co trpí opravdu nouzí. Těžko to bude rodina, která má na účtu hotovost přes půl milionu. A nic proti tomu nezmohou argumenty, že starat se o šest dětí je nesmírně finančně náročné. Může být, však až finance proinvestují, mohou opět požádat. Nikdo jiný by na sociální dávky, s takto tučným kontem, také nedosáhl. Princip spravedlnosti je tu zachován. Jediný relevantní protiargument by mohl zaznít od dárců do sbírky. Ti by mohli požadovat své dary zpět, protože jimi vložené peníze byly použity zjevně jiným způsobem, než zamýšleli. Chtěli přispět dětem, místo toho ušetřili spoustu peněz státu. A to jistě nebyl jejich záměr při zasílání finančních darů. Takže ti by měli s případnou žalobu na vrácení jistě šanci. A bylo by to sousto pro šikovného právníka.

V případě kotlíkové dotace je situace opačná. Byl vypsán dotační program, stát má zájem, aby lidé topili ekologičtěji a byly na to přiděleny nějaké prostředky. Ale ejhle, kdo chce na peníze dosáhnout, musí si pospíšit. A stoupnout si do fronty, jak blahé paměti za socialismu před masnu či mototechnu. A i když dostane dostatečně nízké číslo, takže by měl mít dotaci jistou, ještě nemá vyhráno. Někde v útrobách úřadu to může zarachotit, ve vrbě lupnout, v rákosí hrknout a může se objevit tisíc žádostí navíc. Sto osmdesát jich přinesl záhadný kurýr a dalších více než osm set se objeví bůhví odkud. A frontový uchazeč má po kotlíku.

Takové přidělování dotací rozhodně správné není. Je jasné, že prostředky jsou omezeny, ale pokud je pro stát tak důležité, aby všichni topili ekologicky, tak by na to měl prostředky zkrátka najít, pro všechny. Ale důkladně si ohlídat, za co je vydává. A neměly by se mu objevovat v úřadu záhadné žádosti a nepředvídatelně míchat pořadníky.

Z obou případů je patrné, že to s dotacemi, dávkami a podobnými příspěvky není jen tak. Není ani snadné rozhodnout, kdo na ně má nárok, komu je přidělit a jakým systémem. A ještě těžší je ohlídat, aby nebyly zneužívány. Základem je si uvědomit, že to nejsou peníze odnikud, že ty peníze byly od někoho vybrány, od českých plátců daní v případě peněz našeho státu, od plátců daní v Evropě v případě dotací z EU. Ani jedni by nebyli nadšeni, kdyby se měli dívat, jak prostředky, jimi odvedené ve formě daní, mizí v neprůhledných dotačních programech. Že je „z potoka plného piva“ upíjeno tak mocnými doušky, že se na mnohé další nedostane ani lok. A že ze stromu „plného jitrnic“ si přednostně škubou ti, co mají doma spíže nacpané k prasknutí. Měli bychom pamatovat na to, že není nic zadarmo, že to všechno jednou budeme muset zaplatit. Evropské unii vlastními odvody (nebo třeba ztrátou svobody). A náš stát si to také vybere, někde ty peníze získat musí. A tak vyššími daněmi přidusí podnikatele, živnostníky i zaměstnance, osolí spotřební daně, vymyslí nové poplatky a platby. A to je špatné, a nejen pro ty, co si kotel koupili za své a nemají pět dětí. Je to špatné pro všechny. Máme to zapotřebí?

Autor: Jaroslav Andrýsek | úterý 1.8.2017 21:03 | karma článku: 34.38 | přečteno: 1249x

Další články blogera

Jaroslav Andrýsek

Když nebudou dálnice, nebude se jezdit

Ekologické organizace se snaží zablokovat stavbu dálnic. Jejich boj má přispět k lepšímu životnímu prostředí. Ale jak je to doopravdy?

16.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Ortel, Banga, diskuse na internetu a soudy

Zpěvák Radek Banga protestoval při Zlatém slavíkovi proti kapele Ortel pískáním a odchodem ze sálu. V bouřlivé internetové diskusi, která se následně strhla, nechyběly urážky a výhrůžky. Co všechno je na tom špatně?

31.7.2017 v 19:43 | Karma článku: 31.77 | Přečteno: 3126 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Policie je bezradná. A techno jede dál.

U obce Oseček na Nymbursku se stále valí z reproduktorů hlučné techno. Policie situaci monitoruje, vyzývá k ukončení akce, ale nikdo ji neposlouchá. O čem svědčí tato bezradnost policie?

30.7.2017 v 12:06 | Karma článku: 39.33 | Přečteno: 1896 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Alena Kulhavá

Zpráva z cesty: Rozdíl mezi Čechy, Němci, Tyroláky a Italy

Každý rok se nejen o prázdninách setkávám s lidmi západní Evropy. Můj "druhý domov" je Jižní Tyrolsko, kde mám řadu přátel, kamarádů a známých. Na to navazuje Itálie a Německo.

17.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 |

Tomáš Vodvářka

Řekni heslo, nebo jsi synem smrti!

Jednou z charakteristik dnešní doby jsou hesla. Ne ty na předvolebních plakátech, ty jsou k smíchu či pláči. Ale ta, kterými se prodíráme na internetu.

17.8.2017 v 18:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jan Pražák

Růžové pilulky na holčičky a modré na kluky

„Chcete si splnit dávný sen všech rodičů a zvolit pohlaví svých potomků? Kupte si Genderin!“ Těmito slovy nás bude již brzy vyzývat z billboardů, z televizních a z internetových reklam usměvavá tvář věhlasného profesora Moritese.

17.8.2017 v 17:47 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 127 | Diskuse

Karel Trčálek

Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

Byla-li zde položena otázka, za co se stydí Rusové, tak na ni odpovídám. Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

17.8.2017 v 17:37 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 245 | Diskuse

Vladimír Havránek

ODS si spletla století, na sliby už jim nikdo neletí...

Tak nám dnešek přinesl Vyšehradskou deklaraci. Nevím, čím se tento krásný kout Prahy provinil, ale to jejich prohlášení je tak optimistické, zalité sluncem. Proč mě jen napadá skvělý Michalkův film "Znaveni sluncem"?

17.8.2017 v 16:41 | Karma článku: 31.52 | Přečteno: 938 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 33.50 Průměrná čtenost 1575

Neskonalý optimista, který i přesto, že se ho život snaží válcovat, se stále drží na nohou. A nejen že se drží na nohou, ještě skáče, tančí a snaží se přesvědčit i ostatní, aby tančili a radovali se ze života.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.